čtvrtek, října 09, 2008

Salův Bedekr

Tentokráte žádné novinky z Anglie, ale i tak se budeme zajisté dobře bavit. Nahromadilo se mi ve fotografiích hned několik míst, která jsem měl v úmyslu doporučit k návštěvě. Takže dnes oprášíme tradici fotoreportů.


Kutná Hora



Středověký hlavní sok Prahy v metropolitních ambicích je dnes roztomilým městečkem s oobrovskou katedrálou, kašnou, dvěma kavarnámi na náměstí, jednou směnárnou a pár japonskými turisty.



Je to ale i městečko veselých cedulí.


Nejzajímavější je ale stejně atmosféra...


... jak ve středověkých uličkách, tak nakonec před katedrálou Sv. Barbory kráčejíce kolem přilehlého paláce máte pocit jako by to byla ta Praha, ale pak se otočíte a ...

A to je taky důvod, proč ona katedrála působí tak majestátním dojmem. Nicméně, je to pěkné místo na sobotní výlet a jako správný bedekr vám doporučím horkou čokoládu a sachr na náměstí. A přidám doporučení jet z Kolína autobusem, pokud tedy nejedete autem, protože poté, co uvidíte kousek z Kolína, patřičně oceníte každý náznak půvabu Kutné Hory.




Chartres




Nenávážeme geograficky, nýbrž tematicky. Chartres, město hodinu na jih od Paříže, totiž také nepřekypuje velikostí, ale překypuje v něm slavná katedrála.



Katedrála je opravdu krásná, zevnitř i zvenku.

Ale já chci opět mluvit o atmosféře tohoto malebného místa. To, co tu upoutá pozornější oko je upravenost celého městského centra, a to i v porovnání s jinými místy ve Francii, nemluvě o našem dnešním otvíráku - Kutné Hoře. (tady musím poznamenat, že hned několik míst tady v Anglii posunulo moji škálu upravenosti v neprospěch Chartres, ale já tam byl v červnu, takže jsem tady v těchto řádcích, i mezi nimi, patřičně nadšen, stejně jako jsem byl v Chartres)

Avšak je to nejen upravenost, ale i jakási vyrovnanost toho místa a přetrvávající šarm minulosti, které na návštevníka zapůsobí. Těžko vám, nejsa Čapek, tento dojem plně předám, takže vám nezbude než se do Chartres vydat.


No a protože není civky bez nekoreknosti, zmíním se o opravdu vydatném značení ulic. Vedle Rue des Juifs jsme totiž našli:


Na závěr naplňuje poslání bedekra se zmíním o místním Kolínu. Tím je městečko Rambouillet. Najdete zde však alespoň hezký zámeček s agresivním jezerním ptactvem.





Telč




Naší přehlídku Unesco památek zakončíme zpátky v Čechách, resp. na hranicích Moravy. Telč je jedním z těch šťastlivců, kteří se drží na slušné pozici za Prahou na pomyslném žebříčku vyhledávaných turistických destinací naší Republiky. Návštěvu jsem plánoval již delší dobu, takže jsem byl rád, že jsem se do Telče v létě dostal a musím říct, že jsem nebyl zklamán. Dokonce i ta cesta stojí za to.


Hlavní atrakce je samozřejmě náměstí. Svou, pro někoho možná až pateticky, dokonalou zachovalostí musí podle mne snad každému učarovat. Ale doporučuji se projít také mimo náměstí. I v okolí se dají najít pěkné pohledy.



I v případě Telče máme Kolín, tím je Třešť, zde se dokonce bojím říct měštečko. Každopádně tam mají na náměstí textilku a levné obleky.





No a na závěr vám důrazně doporučuji návštěvu jednoho důležitého místa pár kilometrů na východ od Telště.